Tuna Kiremitçi: Podstatou není láska, ale osamělost
Turecký autor Tuna Kiremitçi je umělec mnoha nadání – prozaik, básník, režisér, ale nejvíce i hudebník a skladatel. Narodil se v roce 1973 v Eskişehiru. Brzy začal psát poezii, za sbírku Ayabakanlar (Pozorovatelé Měsíce) obdržel Cenu Yunuse Nabiho. Vystudoval filmovou režii na Univerzitě krásných umění Mimara Sinana v Istanbulu, natočil řadu krátkometrážních snímků a první jeho celovečerní film – Adini Sen Koy (Pojmenuj ho sám) – se v kinech objevil v roce 2009.
Hrál a zpíval v rockové skupině Kumdan Kaleler (Hrady z písku), vydal sólové album Kendi Halinde (Pohodář) a založil rockovou skupinu Atlas. Je autorem desítky úspěšných románů: Git Kendini Çok Sevdirmeden (Odejdi, než tě začnu mít rád), Bu Işte Bir Yalnizlik Var (V tom vězí nějaká samota), A.Ş.K. Neyin Kisaltmasi? (Co znamená zkratka L.A.S.K.A?), Selanik’te Sonbahar (Podzim v Soluni) nebo Uçan Halilarin Ayrodinamik Sorunlari (Aerodynamické problémy létajících koberců).
Na Mači 2018 autor četl úryvek ze svého románu Uçan Halilarin Ayrodinamik Sorunlari (Aerodynamické problémy létajících koberců), který naplnil dávkou oblíbeného „černého humoru“. „Nemám rád tragédie, ale rád o tragédiích píši vtipně, takže se pak stávají černým humorem,“ vysvětlil autor v rozhovoru pro MAČ s Michaelou Rožnovskou.
V jiném rozhovoru prozradil, jak moc je pro něho hudba důležitá. „Romány, které jsem chtěl napsat, jsem už vydal. A uvědomil jsme si, jak moc jsem zanedbal svou hlavní profesi – totiž hudbu. To mě znejistilo. Popularitu, kterou přináší, nezle jen tak opomenout. Takže jedno z nejlepších rozhodnutí, které jsem udělal, bylo vrátit se k hudbě, kde se cítím jako doma. Nemyslím si, že jsem důležitý spisovatel. Ačkoli děláme alternativní hudbu jako svou práci, není to vůbec snadné, ale rád bych ten souboj ustál. Ale literatuře jsem nedal vůbec vale – začal jsme zase psát poezii,“ uvedl.
Tuna Kiremitçi je rovněž čilým autorem na sociálních sítích. „Šéf reklamní agentury, s níž jsem dřív spolupracoval, mi řekl, že jsem dobrý textař, ale nikdy nebudu dobrý v reklamě, protože moje hlava v obchodě nefunguje. Vypadá to, že ten chlap měl pravdu... Obvykle používám sociální média, abych mohl sdílet své skladby a koncerty. Najít si místo v médiích, nebo v hlavního proudu polární hudby není snadné. Nemám ovšem chuť trávit svůj život na sociálních sítích, ani snahu tam zachraňovat planetu,“ prozradil.
Kdysi prohlásil: Můj život je řada neúspěchů. „Povzbuzuje to mladé lidi k tvorbě ...“ vysvětlil v nedávném rozhovoru. „Za každým úspěchem v umění stojí desítky neúspěchů, takový je život. Jinak to není možné. To nám navíc dává dvě možnosti: buď se vzdáte, nebo budete i nadále odolávat. Někdy se rád vzdávám, ale vždy jsem se rozhodl to nějak překonat. Teď jsem tam, kde chci být.“
Ve svých písních stejně jako v románech se potýká s láskou. „Nemám s ní problém, já jen prostě nevěřím na lásku. Ale vím, co se stane, když jí lidé propadnou, že je skutečná a dramatická. Dokonce i v běžném životě existuje spousta emocionálních kotrmelců. Jenže já chci, aby každá píseň rezonovala pouty mezi lidmi, aby cítili, že nejsou sami. Protože podstatou není láska, ale osamělost. V tomto světě jsme více než sami.“
