Pavol Rankov: Máme vojnový román, ale nemáme normalizačný román
Slovenský prozaik, publicista a esejista Pavol Rankov se narodil v roce 1964 v Popradu. Vystudoval knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde se věnuje teorii masové komunikace a informačních médií.
Vydal sbírky povídek S odstupom času, My a oni / Oni a my, V tesnej blízkosti, Stalo sa prvého septembra [ALEBO INOKEDY] a dvě knihy esejí na téma médií. V roce 1995 se stal laureátem Ceny Ivana Kraska. Publikuje odborné tituly na téma čtenáři, média, média a informační společnost
Píše hlavně romány Stalo sa prvého septembra (alebo inokedy) (česky 2010), Matky (česky 2013), Malá dunajská vojna (česky 2018), Legenda o jazyku: Nepomucký 1972 (2019). „Rankovovo dielo je tak možno lepšie čítať ako pozoruhodný pokus o univerzitný román, čo je žáner, ktorý akoby v stredoeurópskom priestore odmietal zapustiť korene. Preto je dobré, keď sa to skúša zas a zas,“ hodnotí autorovu novinku média.
„Pavol Rankov se snaží románově domluvit s generací svých rodičů, obzvláště s tím, co na ni dějiny naložily, s čím se musela vyrovnávat, čemu musela čelit,“ poznamenal k jeho dílu Jiří Trávníček.
Za svůj první román Stalo sa prvého septembra [ALEBO INOKEDY] získal Cenu Evropské unie za literaturu a Cenu čtenářů v soutěži Anasoft Litera. "Jedlo nie je umelecké dielo, preto nad ním netreba špekulovať," napsal pro Měsíc autorského čtení v roce 2013.
„Všetko sa snažím zužitkovať. Ani zrno nazmar! Keby sa stalo, že časť poznámok k novej knihe nevyužijem, tak z nich radšej napíšem ďalšiu knihu, ako by mal prepadnúť čas, ktorý som im venoval. Zašlo to tak ďaleko, že aj to, čo učím, odborné veci, pchám teraz do beletrie, aby som to dvakrát využil,“ přiznal autor.
Pavol Rankov v jednom rozhovru naznačil, že slovenské literatuře chybí román o časech normalizace, což zřejmě chybí hlavně mladým lidem. "Máme vojnový román, ale nemáme normalizačný román. Od konca normalizácie uplynulo približne tridsať rokov, a keby sme si zobrali tridsať rokov od konca vojny, tak sme tu mali dosť vojnových románov. Ak si vezmeme tridsať rokov od konca normalizácie, v podstate tu nevidím reprezentatívne dielo, ktoré by dokázalo mladému človeku povedať, že takáto bola normalizácia."
