Martin Reiner: Vycházel jsem z haldy papíru v šuplíku mého stolu
Martin Reiner se narodil v roce 1964 v Brně a do roku 2006 se jmenoval Marin Pluháček. Šest let strávil na vojenských školách, poté prošel různé profese. V letech 1992–2005 vedl nakladatelství Petrov, kde vyšlo na tři sta padesát titulů zejména původní české beletrie.
Od roku 2006 vede nakladatelství Druhé město. Je znám také jako významný organizátor kulturního života - slam poetry, Poezie bez hranic, Loď literátů, Neon a další akce.
Autorsky se věnuje fejetonu (Plachý milionář přichází, 2006), poezii (např. Hubená stehna Twiggy, 2010) a zejména próze: po novele Lázně (1998) následovaly romány Lucka, Maceška a já (2009) a Básník (2014) a sbírka povídek Jeden z milionu (2016).
Autorovým celoživotním tématem je také životř a dílo brněnského básníka a emigranta Ivana Blatného. Nově v tuzemsku vycházejí Čtyři knihy Ivana Blatného
ve spolupráci nakladatelství Host a Druhé město. "Vycházejí nově téměř nedostupné předexilové knihy básní Ivana Blatného. Legendární "básník Brna" letos oslaví sté výročí narození. Nové vydání jeho kultovních knih by jeho dílo mělo přiblížit znovu i současným čtenářům," uvedli vydavatelé.
Legendární básník debutoval ve dvaceti letech sbírkou Paní Jitřenka, rok poté vydal Melancholické procházky. "Poválečná sbírka Tento večer vznikla z větší části v letech okupačních, i proto je jejím základním rysem existenciální pustota. Poslední předemigrační kniha Hledání přítomného času je dokladem zápasu v hektických letech, která bezprostředně předcházela komunistickému puči a Blatného odchodu 29. března 1948, za nějž ho stihl zarputilý hněv vládců."
"V letošní významný rok se nakladatelství Host a Druhé město rozhodly vydat čtyři první předexilové básnické sbírky v jednotném vydání s ilustracemi Lubomíra Jarcovjáka a v grafické úpravě Martina T. Peciny."
Souhrnnou zprávu o Blatného životě a díle sepsal Martin Reiner v románu Básník (2014). "Od začátku jsem věděl, že bude rozhodně mít širší záběr," uvedl autor ke knize v rozhovoru pro Respekt. "Když jsem na knize začal v roce 2000 pracovat, vyzkoušel jsem během dvou let tři verze. Potom jsem zjistil, že z anglické části života Ivana Blatného mám tak zoufale nepoměrně málo informací oproti české části, že to prostě nemůžu takhle napsat. A tak jsem si vybavil grant od British Council a vydal se na třítýdenní výpravu na britské ostrovy. Navštívil jsem mimo jiné Claybury Hospital, kam se Blatný nechal zavřít, setkal jsem s jeho lékařem Johnem Pippardem, který ho osm let ošetřoval. V definitivním hledání formy mi pak pomohl esejistický román Juliana Barnese Flaubertův papoušek. Byl to pro mě objev. Moje kniha se mu sice nepodobá, ale nabyl jsem díky němu přesvědčení, že z faktů se dá udělat zajímavý text, který má povahu a vlastnosti beletrie."
Velký zápas teedy Reiner svedl s formou knihy. "Samozřejmě jsem zkoušel i variantu, která se běžně používá, že se nastudovaný materiál exploatuje a předělá do beletristické formy. Jenže na rozdíl od jiných autorů jsem nemohl čerpat z už kodifikovaných věcí. Anglické období Ivana Blatného dosud nebylo zpracované. Vycházel jsem z haldy papíru v šuplíku mého stolu, takže hlavní úkol spočíval v tom, jak knihu nezahltit informacemi. Čili tohle byl ústřední problém - jak to udělat, aby se tam dostalo všechno podstatné a zároveň aby to mělo narativní spád."
