Josef Formánek je spisovatel, reportér, fotograf a cestovatel. Narodil se v roce 1969 v Ústí nad Labem. Vystudoval Střední zemědělskou technickou školu v Roudnici nad Labem. V roce 1992 spoluzaložil a třináct let vedl geografický magazín Koktejl. Od roku 2005 je na volné noze.
Napsal prózy Prsatý muž a zloděj příběhů (2003), Létající jaguár (2004), Mluviti pravdu (2008) a v roce 2014 další bestseller Úsměvy smutných mužů, který se stal předlohou stejnojmenného filmu, jenž se má v květnu objevit v kinech.
Film režiséra Dana Svátka přináší osudy čtyř mužů, kteří se snaží zbavit závislosti na alkoholu. „Ocitnou se na okraji společnosti, ale to jim nebrání užívat si srandy až do morku kostí. Příběh o úspěšných mužích, kteří spadli až na samé dno, se odehrává nejen v léčebně, ale i na místech, odkud cesta do ní vedla. Skvělé herecké výkony Davida Švehlíka, Jaroslava Duška, Ivana Fraňka, Ondřeje Malého, Mariky Šoposké, Jaroslava Plesla, Simony Babčákové a dalších,“ píše se v anotaci k filmu.
Josef Formánek strávil nějaký čas na ostrově Siberut, kde absolvoval rituální tetování u kmene Mentawaj. „To, co vysíláme, se nám obloukem vrací. Vztek vám vrátí jen vztek. Laskavost vám zpět pošle laskavost,“ varuje Formánek.
V rozhovoru pro Novinky zmínil i svou zkušenost s marihuanou: „I díky ní se změnil můj pohled na život. Všechno je řetězec událostí, které na sebe navazují, když se ohlédnu zpátky. Trávu jinak dnes nekupuji ani ji nepěstuji, ale démonizovat a též ani chválit ji nebudu. Je to berlička jako všechny psychoaktivní látky, trvalý mír v duši vám ovšem neposkytnou. Bezesporu je míň agresivní než alkohol. Ještě jsem neslyšel, že by na ni někdo umřel, tak jako umírají alkoholici v deliriu tremens,“ říká spisovatel.
„Fascinuje mě, jak nás nejvíc zajímá, kdo má nejvíc peněz, nejvíc lajků nebo voličů. Je směšné, jak reagujeme na první signální. Kdo má největší auto, je víc populární. Jakoby pro nás bylo důležité, kdo je větší mačo, větší samec nebo samice,“ uvedl Formánek v glose na televizi Prima.