Varujan Vosganian: Ministerstvo literatury – Rumunsko
16. 07. úterý – 19:00 – Brno
17. 07. středa – 19:00 – Košice
18. 07. čtvrtek – 19:00 – Ostrava
19. 07. pátek – 20:30 – Wrocław
20. 07. sobota – 20:00 – Lvov
Narodil se v roce 1958 v Craiově v arménské rodině, na univerzitě v Bukurešti vystudoval ekonomiku a matematiku. Předseda Svazu Arménů v Rumunsku a senátor za Národní liberální stranu byl několikrát ministrem ekonomie a financí a v současnosti je místopředsedou Svazu rumunských spisovatelů. Básník napsal třeba sbírky Ochiul alb al reginei (Královnino bílé oko), Isus cu o mie de braţe (Ježíš o tisíci rukách), či autobiograficky laděnou lyriku Cartea poemelor mele nescrise (Kniha mých nenapsaných básní). Kromě poezie se věnuje i próze: napsal román Statuia Comandorului (Socha Komandora), v němž líčí utrpení a beznaděj Rumunů za totalitního režimu, nebo světově uznávaný historiský epos Cartea şoaptelor (Kniha šepotů,), který je působivou ságou arménského národa v Turecku, Arménii a v Rumunsku 20. století.
Pavol Rankov: Rovesník a univerzitní román – Slovensko
16. 07. úterý – 20:32 – Brno
17. 07. středa – 18:00 – Košice
18. 07. čtvrtek – 20:30 – Ostrava
19. 07. pátek – 19:00 – Wrocław
Narodil sa v roku 1964 v Poprade. Vyštudoval knihovníctvo na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave, kde pracuje od roku 1993 ako odborný asistent. Publikuje odborné tituly na tému čitateľstvo, médiá a informačná spoločnosť (okrem iného Vplyv rovesníkov na vzťah žiakov SOU k literatúre, 1989), no hlavne romány, napríklad Stalo sa prvého septembra (alebo inokedy) (česky 2010), Matky (česky 2013), Malá dunajská vojna (česky 2018), Legenda o jazyku: Nepomucký 1972 (2019). „Rankovovo dielo je tak možno lepšie čítať ako pozoruhodný pokus o univerzitný román, čo je žáner, ktorý akoby v stredoeurópskom priestore odmietal zapustiť korene. Preto je dobré, keď sa to skúša zas a zas,“ zhodnotil autorovu novinku Petr A. Bílek.
Tomáš Hučko: Nevytvárame príbehy... – Slovensko
16. 07. utorok – 18:00 – Košice
18. 07. štvrtok – 18:30 – Lvov
Narodil sa v roku 1983 v Bratislave. Vyštudoval filozofiu na Filozofickej fakulte Karlovej univerzity v Prahe. Pracoval v Spoločnosti Franza Kafku a ako dramaturg divadelného združenia Studio Rote. V roku 2017 založil kultúrne-spoločenský mesačník Kapitál. Venuje sa publicistike a prekladu, píše rozhlasové hry a je autorom novely Chaconna (2018). Vydavateľ v anotácii píše: „Nevytvárame príbehy, iba sa snažíme prezentovať svoj vlastný pokrivený obraz, ktorému sme počas rozprávania sami uverili. Užasné na tom je najmä to, že z toho nie je žiadne východisko. Na úprimnosti je totiž niečo znepokojivo neúprimné. Za každou snahou o pravdu je skrytá agenda, nejaká lož vyššieho stupňa.“
Florin Lăzărescu: Trojrozměrná vyprávění – Rumunsko
16. 07. úterý – 19:00 – Košice
17. 07. středa – 19:00 – Ostrava
18. 07. čtvrtek – 20:30 – Wrocław
19. 07. pátek – 20:00 – Lvov
Prozaik, scenárista a organizátor knižního festivalu v Jasech se narodil v roce 1974. V rodném městě vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Al. I. Cuzy. Debutoval v nultém roce milénia sbírkou povídek Cuiburi de vâsc (Hnízda jmelí), o tři léta později vydal první román Ce se tie despre ursul panda (Co je známo o medvědu pandovi). Za svěží satirickou prózu Trimisul nostru special (Náš zvláštní zpravodaj), v níž se strefuje do současných médií, získal Velkou cenu pro východoevropskou literaturu na knižním veletrhu v Lipsku. Jeho povídku Lampa cu căciulă (Elektronka s čepičkou) pro stříbrné plátno zpracoval režisér Radu Jude a film posbíral náruč ocenění na prestižních festivaech po celém světě (mj. na Sundance v USA). Je spoluautorem scénáře k dalšímu Judovu filmu Aferim!, který na Berlínském filmovém festivalu získal stříbrného medvěda.
Ioana Pârvulescu: Dějiny, současnost, dějiny... – Rumunsko
16. 07. úterý – 19:00 – Ostrava
17. 07. středa – 20:30 – Wrocław
Básnířka, prozaička, esejistka, literární kritička a historička se narodila v roce 1960 v Brašově. Po studiích filologie v Bukurešti učila na střední škole, působila jako redaktorka v nakladatelství, vedla literárněkritickou rubriku týdeníku România literară. Nyní přednáší na Bukurešťské univerzitě moderní rumunskou literaturu. Ve třiceti letech vydala první sbírku básní Lenevind într-un ochi (Lenošit jedním okem). Ve svých prózách a esejích se s oblibou vrací do minulosti a za nejplodnější období duchovního růstu v moderních rumunských dějinách považuje přelom 19. a 20. století, kdy „lidé věřili v budoucnost a pokrok, a to dávalo jejich životu smysl.“ Její první román Viaţa începe vineri (Život začíná v pátek) představuje záhadný příběh prolínající se minulostí a současností a získal Cenu Evropské unie za literaturu.
Na druhé straně řeky: Hlučínsko literární – Česko
16. 07. úterý – 20:30 – Ostrava
Eva Tvrdá, Anna Malchárková, Natálie Hájková Paterová, Petr Čichoň, Martin Šenkypl a Milan Krupa. Pro literáty z Hlučínska je největším tématem hledání identity. Prajzáci? Pruští Moravci? Němci? Češi? Slezané? Kdo jsou lidé z Hlučínska? Pod Prusko a Německo náleželi 178 let (1742 až 1920) a po krátké československé anabázi byli roku 1938 opět připojeni k Německu, načež muže čekala služba ve wehrmachtu. Dávný moravský původ je však zachránil před odsunem, takže po staletí žijí na svých gruntech. Petr Čichoň se s identitou Hlučínska popral ve Slezském románu, Eva Tvrdá v románu Dědictví a třeba „hlučínský říkačkář“ Milan Krupa verši: „Hlučín nad Opou / tam ti pytel nakopou.“ Z východu je Hlučínsko sevřeno řekou Odrou a městem Ostravou, z jihu řekou Opavou, ze severu polskou hranicí a v západním směru končí na hranicích města Opavy. Rozlohou nevelký kraj se sedmadvaceti vesnicemi je prazvláštním památníkem spletité historie. A velkých traumat. Večer uvede Ivan Motýl z Hlučína.
Bogumił Luft: Dyplomacja i dziennikarstwo (moderator Bartosz Sadulski) – Polska
16. 07. wtorek – 19:00 – Wrocław
Urodził się w 1955 roku, niezależny publicysta oraz tłumacz literatury rumuńskiej, członek Rady Redakcyjnej katolickiego czasopisma społeczno-kulturalnego „Więź”. W latach 1999-2006 redaktor i komentator dziennika „Rzeczpospolita”, a w latach 2001-2003 jego stały korespondent w Bukareszcie i Kiszyniowie. Ambasador RP w Rumunii w latach 1993-1999 oraz w Republice Mołdawii w latach 2010-2012. Autor książki Rumun goni za happy endem (2014) o historycznych i współczesnych losach narodu rumuńskiego. W 2018 roku ukazał się w jego wyborze tom Łacińska wyspa. Antologia rumuńskiej literatury faktu.
Claudiu Komartin: Nová vlna – Rumunsko
16. 07. úterý – 20:30 – Wrocław
17. 07. středa – 20:00 – Lvov
Básník, překladatel, narozen v roce 1983 v Bukurešti. Na rumunskou literární scénu vstoupil jako dvacetiletý a za prvotinu Păpuşarul şi alte insomnii (Loutkář a jiné nespavosti) získal prestižní Cenu Mihaie Eminesca a stal se jedním z nejpodstatnějších představitelů tzv. Generace 2000, která rumunské poezii vtiskla nový, moderní směr Následovaly další, neméně úspěšné básnické knihy: mj. Circul domestic (Domácí cirkus), Hemoragia soarelui (Krvácející slunce), či autorská antologie Maeştrii artei muribunde (Mistři skomírajícího umění). Je šéfredaktorem časopisu Poesis Internaţional a šéfem nakladatelství Maxe Blechera. Překládá z francouzštiny (Philippe Claudel, J.-M. Gustave Le Clézio, René Daumal aj.).
Miloš Doležal: Čurda, jízda, studánka – Česko
16. 07. úterý – 18:30 – Lvov
Narozen 1970 v Ledči nad Sázavou. Absolvent žurnalistiky na Univerzitě Karlově, v letech 2002–2018 zaměstnanec literární redakce Českého rozhlasu Vltava. Píše poezii, drobnou prózu, věnuje se publicistice a ediční práci. Jeho tématem je paměť rodné Vysočiny, ale hlavně křivdy, bezpráví a teror druhé světové války plus stalinismu kraje padesátých let. Vydal přes dvacet knih, naposledy Ezechiel v kopřivách (2014), Krok do tmavé noci (2015), Za (2017), Jízda na skle ochcanou strání (2017), Křižná studánka (2018), Čurda z Hlíny (2019). V roce 2011 zazářil s bestsellerem Jako bychom dnes zemřít měli, věnovaným životu a smrti faráře Josefa Toufara.
Miruna Vlada: Terapie básní – Rumunsko
16. 07. úterý – 20:00 – Lvov
Básnířka Miruna Vlada se narodila v roce 1986 v Bukurešti a publikuje pod pseudonymem, pravé jméno je Miruna Troncota. Umělecký pseudonym si vybrala v šestnácti letech, o dva roky později vydala první a velmi úspěšnou sbírku Poemextrauterine (Mimoděložní verše). Básně pro ni v dospívání znamenaly únik ze života tráveného mezi zdmi nemocnic a na kolečkovém křesle. „Poezie u mě propukla zároveň s nemocí,“ říká. V Bukurešti, Grazu, Berlíně, Lublani, Sarajevu a Prištině studovala politoligii, má doktorát z mezinárodních vztahů. Ve své dizertační práci i třetí své básnické knize se věnuje situaci v Bosně a Hercegovině: Bosnia. Partaj (Bosna. Rozdělení). O své tvorbě říká: „Mou metodou je empatie, touha dosáhnout k tomu druhému.“