Vystoupení Vratislava Brabence na Měsíci autorského čtení v roce 2014 se nakonec neuskutečnilo. Jeho medailon přesto v produkci Větrných mlýnů vznikl a natočil jej Jiří Zykmund.
Vratislav Brabenec se narodil v roce 1943 v Praze. Studoval a nedostudoval evangelickou teologii na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze. V letech 1963--1968 člen swingového souboru Cats. Od roku 1972 hraje v The Plastic People of the Universe na saxofon a klarinet. V roce 1976 byl vězněn; v letech 1982 až 1997 žil v Kanadě a pracoval jako zahradní architekt.
Píše texty, básně, prózu, divadelní hry, knížky pro děti, věnuje se publicistice. Vydal knihy: Všude je střed světa 2005, Vážený pane K. 2001, Karlín-Přístav 1995, Vůl hvězda ranní 1998, Sebedudy 1992, Sebedudy a jiné texty z let 1966-1987 2009, My underground: Familienfotoalbum 1972/82 2004, Denver 2013, Podoby a Nevyžádaný příspěvek 2016.
"V sobotu 5. července (2014)... Petr Minařík, pořadatel celé akce, k neradosti přítomných oznámil, že někdo občas zapomene někam přijít, někdo zapomene přijít i na autorské čtení. „Občas i na to svoje…“," otisklo revue Pulsy. Místo Brabence se MAČi debatovalo o festivale a diváci shlédli díl seriálu Fenomén underground o neoficiálním kulturní dění v 70. letech na jižní Moravě.
Je to „mimořádně charismatická osobnost, která s patosem starozákonního proroka a zároveň drsností „vykaleného“ rockera … deklamuje vlastní obvykle biblicky inspirované texty“," napsal o autorovi Ondřej Bezr do MF DNES.
"Zbavit se zbytečných starostí, neuhánět světem zběsile, s ambicí, že to všem nandám a ukážu. Nehnat se za mamonem, odolat lákadlům, to je štěstí. Dokázat si najít chvíli na lenošení, umět se zastavit, nadechnout, odpočinout, v tom se podle mne skrývá pravý pocit štěstí," uvádí internet jeden z oblíbených citátů tohoto autora.
U Havrana
(se sbírky Denver)
už vám to, pane
říkáme pět let
už nejsme Non Stop
ale jen do dvou
—
týden potom
jsem se znovu
divil
—
zopakovali mi
čím jsem zápis začal