Příhody málo uvěřitelné, gruzínská Astrid Lindgren a pochopení poezie spodních vrstev
Arnošt Goldflam
24. 7. 20:30 Brno
25. 7. 19:00 Wrocław
26. 7. 20:30 Ostrava
27. 7. 18:00 Košice
28. 7. 19:00 Lvov
Narozen 1946 v Brně. Nedostudoval medicínu, absolvoval činoherní režii na brněnské JAMU. Věnuje se divadelnímu a filmovému herectví, režijní práci, píše povídky, pohádky, dramatické texty, spolupracuje s televizí a s rozhlasem. Publikoval na dvacet knížek (naposledy Příhoda málo uvěřitelná, 2016; Horror a další hrůzy, 2016; 3× Agátka Kulhánková, 2016). „Člověk nakonec může tvořit jen z toho materiálu, který má. Těžko přesáhnete svoji zkušenost a svoje znalosti. Rád beru věci, které odpozoruju, které jsem zažil nebo které zažili moji blízcí,“ říká.
Tea Tophuria
24. 7. 20:30 Wrocław
25. 7. 19:00 Ostrava
26. 7. 19:00 Košice
27. 7. 20:30 Lvov
Oceňovaná spisovatelka a básnířka. Narozena roku 1977 v Suchumi, pracuje jako novinářka v oblasti lidských práv a ochrany životního prostřední, v současnosti působí v tbiliském studiu Rádia Svobodná Evropa. Napsala sbírku prózy a poezie Mátový mlat (2007), básnickou sbírku Ekocida (2011) a řadu oceňovaných povídkových knih pro děti, včetně Prázdniny Paradey (2011), Pohádky, u kterých neusnete (2011) a Dlouhý den na jiné planetě (2014). Jejím nejnovějším dílem je povídková sbírka Dva pokoje v Káhiře (2016). Topuria je považována za jednu z nejtalentovanějších a nejvýznamnějších autorek dětské literatury v Gruzii. Byla nominována na řadu prestižních literárních ocenění, z nichž mnohá také vyhrála, a v letech 2014 a 2015 reprezentovala Gruzii v rámci Ceny Astrid Lindgren.
Teťana Maljarčuk
24. 7. 20:30 Ostrava
25. 7. 18:00 Košice
26. 7. 19:00 Lvov
Spisovatelka, publicistka a sloupkařka. Narodila se v roce 1983. Od roku 2011 žije ve Vídni, vyrostla v Ivano-Frankivsku. Její román Zabuttja se v roce 2016 stal Knihou roku BBC. Obdržela stipendia Gaude Polonia a berlínské Junge Akademie der Künste. Pracovala na Pátém kanálu. Píše sloupky pro Deutsche Welle a Die Zeit Online. Je autorkou knih Endšpil Adolfo, abo Trojanda dlja Lizy (Koncovka Adolfo aneb Růže pro Lízu, 2004), Zhory vnyz. Knyha strachiv (Shora dolů. Kniha strachů, 2006), Jak ja stala svjatoju (Jak jsem se stala svatou, 2006), Hovoryty (Hovořit, 2007), Zviroslov (2009), Biohrafija vypadkovoho čuda (Biografie náhodného zázraku, 2012), Zabuttja (Zapomnění, 2016).
Basa Janikashvili
24. 7. 19:00 Košice
25. 7. 20:30 Lvov
Narozen v roce 1974, slavný dramatik, prozaik a jeden z nejúspěšnějších gruzínských televizních a rozhlasových producentů. Je autorem řady divadelních her, které se pravidelně objevují na prknech gruzínských divadel (některé pak byly nastudovány i ve Velké Británii, Francii, Německu nebo Rusku). Velice oblíbené jsou i jeho povídky, rozhlasové hry a blogové příspěvky, které se objevují v časopisech a na sociálních sítích. Janikashviliho nejzásadnější díla – včetně tří románů a čtyř sbírek divadelních her – publikovala přední gruzínská nakladatelství, v překladu pak vyšly i v Rakousku, Itálii, Německu nebo na Ukrajině. Úryvek z románu Absurdistan Sovieticus byl zařazen do německé antologie moderní gruzínské literatury Georgische Gegenwartsliteratur (2010) a byl přeložen i do italštiny (2014), romány Sejmi jea Angry Bird vyšly v roce 2016 ukrajinsky. Autorovy hry se objevily v německé sbírce moderních gruzínských her Zwischen Orient und Okzident (2015). Janikashvili je držitelem řady literárních ocenění, jak gruzínských, tak mezinárodních. Jeho styl se mění, nedrží se žádného konkrétního žánru a v jeho díle naleznete jak introspektivní, tak retrospektivní narativ.
Zurab Rtveliashvili
24. 7. 20:30 Lvov
Narozen 1967, příslušník generace post-sovětských umělců, která měla radikální vliv na směřování gruzínské literatury. Ve své poezii představil novou vizi, které dal směr jazykovými i koncepčními experimenty, a jeho práce dodnes přesahuje hranice textu. Je jedním z pionýrů zvukové poezie a básnických performancí v Gruzii a jako jeden z mála umělců činných v devadesátých letech zůstává dodnes věrný kořenům a principům avantgardy. Jak v publicistické činnosti, tak ve své poezii ustavičně zdůrazňuje důležitost vytváření nových strategií pro zachování avantgardních ideálů a jejich přenesení do umělecké reality současnosti. Na počátku nového tisíciletí byl jedním z průkopníků a popularizátorů polyfonní poezie a revolučního pouličního divadla a dodnes razí názor, že je potřeba obklopovat se různými promluvami i obrazy. Značnou část života strávil ve složitých podmínkách nižší třídy, což však, na druhou stranu, značně posílilo jeho tvůrčí práci a umožnilo mu pochopit poezii spodních vrstev společnosti a jazyk rozdílnosti. Rtveliashviliho básně se objevily i v řadě zahraničních antologií a je také vítězem mezinárodního tvůrčího sympozia Vološinovo září 2012.
