Maryna Hrymyč: Niekto ma chce vyhnať z tohto miesta

Ukrajinská spisovatelka, folkloristka a etnografka Maryna Hrymyč se narodila v roce 1961 v Kyjevě. Vystudovala slavistiku. Věnuje se ukrajinistice a etnologii, kromě toho píše a je ředitelkou nakladatelství Duliby. „Maryna Hrymyč sa venuje ukrajinistike a etnológii, okrem toho stíha písať a je je autorkou prvého ukrajinského erotického románu,“ představili ji návštěvníku MAČ v roce 2015 v Košicích.

„Niekto ma chce vyhnať z tohto miesta,“ s humorom poznamenala Maryna Hrymyč, keď sa počas jej čítania spustil dážď. Ten ju však potešil a urobil jej dobrú náladu a onedlho už s čítaním pokračovala v priestoroch knižnice. Z Košíc autorka odišla aj so suvenírom. Na jej knihu padla dažďová kvapka a Maryna Hrymyč sa potešila, že na jej knihe zanechalo Slovensko stopu: „Teraz ju už nikomu nedám!“

Autorka návštevníkom festivalu pogratulovala k tomu, že žijú na najkrajšom mieste na svete, čo si uvedomila počas cesty vlakom do Košíc.

Popularitu si získala kolektivním literárním projektem Ljuba Klymenko, pod jejímž jménem vydává „s humorem napsané milostné nebo erotické romány“. Mezi nejúspěšnější patří Slušná lvovská panička (2005) a Velký sex v malých Pidhuljajivcích (2006).

Díky zdařilému zapracování prvků ukrajinského erotického folklóru a hravé travestie ho nazvali dokonce „postmoderním literárním experimentem“ (Ksenija Vladymyrova). „V Brně už jsem byla kdysi dávno na studentské stavbě mládeže. Už si nepamatuji, co jsme tehdy stavěli, ale asi to moc nepřispělo architektuře Brna,“ poznamenala na začátku čtení v roce 2015.

„Audusta již nebavilo požduchovat se s ní v posteli ve svém zatraceném mikroskopickém pokojíku s výhledem na hřbitov. Mezi tyto čtyři stěny se přestěhoval ze své bohémské mansardy v centru Paříže... Jediným způsobem, jak se zbavit aspoň části dluhu, bylo periodicky se s ní mordovat v posteli a jednou za čas jí věnovat nějaký grafomanský opus,“ četla autorka v Brně.

V debatě po čtení odpovídala prozaička, jak se dnes daří cizincům na Ukrajině. „Několik dobrých věcí jsme udělali, včetně několika dobrých revolucí. Získali jsem si i pozornost světa, ale je před námi hodně práce, protože Ukrajina je hodně zkorumpovaná, ale věříme, že budeme stejně jako Morava součást Evropy,“ odpověděla spisovatelka.

Maryna Hrymyč pracovala v Kanadě na tématu ukrajinské diaspory. V letech 2009 a 2010 přenesla své výzkumy i mezi brazilské Ukrajince, kterým věnovala knihu Branzolija (Podorožni zapysky). Soustředila se v ní na tradiční centra Ukrajinců v Brazílii: jejich hlavní město Prudentopolis i lokalitu Curitiba. Kromě toho zkoumala poměry v menších venkovských obcích, označovaných termínem kolonie.