Slovenský „afrikanista“ Marek Vadas – narozen 1971 v Košicích - vystudoval estetiku a slovenský jazyk a literaturu. Debutoval prózou Malý román (1994), za knihu Léčitel (2006) obdržel cenu Anasoft litera.
Novináři a moderátoři jeho autorských čtení nejraději mluví o tom, jak se stal poradcem krále v malém kamerunském království Nyenjei. „Při kontrole na letišti a u policajtů jsem díky přiblblé zkratce Mgr. v pase často považovaný za katolického kněze, takže mě oslovují Monsignor a já je v tom nechávám, alespoň pak nežádají úplatky,“ řekl v rozhovoru pro časopis A2.
Vadas je prozaik pomalého rytmu a člověk veskrze rozvážný, ne však nafoukaný, nebo sebestředný jako lecjaký intelektuál. Cestování do Afriky se nevychloubá, navíc moudře nahlíží současnost. Ví, že se psaním literatury nedá uživit a že příbuzné disciplíny jsou vlastně také otravné...
Živil se také u reklamy, možná se tam i chvíli bavil. Ale pak v jednom rozhovoru popravdě prohlásil: „Hledání významů, nových způsobů vyjádření nebo hledání originálních zkratek... může být zábavné. Když se však na to nabalí balast, který tvoří 99 % práce v reklamě s tím, že ve skutečnosti prodáváte máslo, je to ubíjející.“
Africkou magii a jinou realitu vyprávění zúročil i v knize pro děti Na útěku. Otec se synem a psem utíkají před nebezpečím podivné chamtivé epidemie a všude, kam přicházejí, vidí podivná podobenství předsudků a odmítání. Je to zase jakási metafora současného světa.
„Západní civilizace je příliš pyšná na to, aby pochybovala. Má svoji pravdu a svoji cestu. Odmítá si připustit, nebo se jen prostě zaobírat tím, co existuje jen kousek za hranicí dnešního vnímání, s čím dávné civilizace žili tisíce roků,“ poznamenal například v Pravde.sk.
Vadas není prvním slovenským spisovatelem, který si všímá přejídání společnosti. „Máme všeho stokrát víc, něž bysme potřebovali, a neúměrně hodně energie věnujeme tomu, abysme měli peníze navíc.“