Ivana Dobrakovová se narodila v roce 1982 v Bratislavě, ale žije v italském Turíně. Vystudovala překladatelství a tlumočnictví na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Od roku 2005 žije v Itálii. Pracuje jako překladatelka.
Vydala dvě sbírky povídek – Prvá smrť v rodine (2009) a Toxo (2013, česky 2018) i román Bellevue (2010). „Nemyslím si, že by mal človek pri písaní takú slobodu, ako sa na prvý pohľad zdá,“ říká.
„Nemyslím si, že by som sa teraz mohla rozhodnúť napísať nejaký neskutočne veselý text alebo niečo, čo by sa ma vôbec netýkalo. Respektive mohla, ale výsledok by zákonite skončil v koši. Myslím si, že témy si vyberajú autorov, nie naopak,“ tvrdí spisovatelka
„Moje literatura je závislá na tom, co jsme zažila a také na různých zkušenostech. Přiznám se, že úplnou fikci napsat neumím, většina toho, co píšu, je ukotvená v realitě,“ uvedla v rozhovoru s Michaelou Rožnovskou během MAČe 2018 v Ostravě.
Stala se trojnásobnou finalistkou prestižní literární ceny Anasoft Litera na Slovensku v letech 2010, 2011 a 2014. „Odkedy som skončila školu, užívam si, že už nič rozlišovať nemusím. Nemusím písať eseje, recenzie, analyzovať, či sú mužské a ženské postavy v rovnomernom zastúpení, či sa autor pomýlil v nejakom dátume, vlastne, až keď toto všetko opadlo, začala som s chuťou čítať všetko, čo som si z kníhkupectva doniesla domov,“přiznala v rozhovoru s pořadateli Anasoft Litery.
„Bude to znieť asi hlúpo, ale myslím si, že je dôležitejšie, ako sa o niečom píše, než o čom sa píše. Lebo príbehy sa v zásade opakujú, dôležité je podanie – taký Cortázar by podľa mňa vedel napísať geniálnu poviedku aj o praskline v strope,“ uvedla v rozhovoru dále.