Absolvent Fakulty žurnalistiky na Univerzitě Karlově se živil jako topič, kolportér tisku, noční hlídač a čerpač vody. Proslul jako svérázný písničkář, který založil několik skupin – například Mozartovy koule. Petr Fiala z Mňágy a Žďorp se postaral o Janotovu nejvýraznější medializaci, když předělal jeho skladbu Zrychlený vlak s proslaveným refrénem „I cesta může být cíl“. V roce 2016 vydal své „sebrané písně“ na osmi CD pod titulem Ultimate Nothing. Je autorem čtyř knižních publikací: Ty texty (texty písní, 1991), Neslyšící děti (fejetony, 2008), S-rové dřvo šptně HŘÍ (drobná próza, eseje, komiksy, 2014), Kytaru s palmou (texty písní, 2015). „Myslím, že i mě vždycky zajímal skok do propasti, abys zkusil, jestli dokážeš letět,“ řekl kdysi.
Diana Anfimiadi (Anthimiadou) je básnířka, novinářka, překladatelka a lingvistka, doktorandka na Lingvistickém institutu Státní univerzity v Tbilisi. Působí i jako editorka elektronické knihovny lib.ge. Vydala čtyři sbírky poezie a knihu povídek. Byla nominována na řadu prestižních ocenění a je držitelkou dvou nejvýznamnějších gruzínských literárních cen. Její tvorba se vyznačuje lidskými básněmi plnými emocí a přímých sentimentů. V nejnovějších dílech experimentuje s kulinářstvím v literatuře – obě umění propojila například v prozaických textech Osobní kulinářství nebo Věštíme z marmelády.
Debutoval sbírkou povídek Malý román (1994). V roce 1996 vydal společně s Emanem Erdélyim povídkový román Univerzita, který způsobil skandál, protože kritizoval nešvary pedagogů, kteří ho zažalovali. Ve vězení napsal virtuální knihu Fuck off, baby! (1999). Jeho další odvážný literární počin je povídkový soubor s názvem Ďábel pod čepicí, napsaný opět společně s Emanem Erdélyim. Po několika cestách do rovníkové Afriky se inspiruje touto oblastí.
Jeden z nejproduktivnějších a nejvydávanějších gruzínských autorů začal publikovat povídky v literárních časopisech v roce 2000. Vydal na deset knih – od románů a povídkových sbírek po knihy básní. Khvedelidze je držitelem řady literárních ocenění, včetně ceny Saba (kterou získal hned dvakrát), Ceny literárních mostů udílené na Mezinárodním festivalu (Baku, 2010) a ceny za nejlepší povídku ruského literárního časopisu Oktjabr (Moskva, 2009). Žije částečně v Tbilisi, částečně v Káthmándú a jednu ze svých nejnovějších knih, Namaste, věnoval své východní zkušenosti a objevení buddhismu.
Gruzínská feministka a aktivistka. První povídky publikovala na literárních portálech, později v řadě antologií. V roce 2010 vydala prvotinu Vypočítávání, která ji proslavila. Kritika chválila autorčin „nový, výrazný hlas“ a v následujícím roce získalo dílo nejprestižnější gruzínskou literární cenu Saba. Melashvili je silným a zvučným hlasem současné gruzínské literatury a v příbězích se nebojí hledat a objevovat slepá místa.